TAJENKA

Do nočních světů,
se odráží poslední střípky naděje.
Do ochutnaných květů,
láska už se nelije.

Krůčky mají nízkou stopu,
na značkách odeznívá jejich chlad.
Přežitky a úkryt už si kopu,
už vystrkuje hlavu,ten tvůj had.

Kompromis v lásce zaniká,
v nabarvených tónech.
Cit našel si viníka,
kouzlo v lexikonech.

Už hoří srdce oprýskané láskou
a ledové ruce a tvář s karnevalovou maskou.
Jen ať hoří ten vysněný růžový sad,
jen ať hoří a jeho teplo může nás hřád.

Stěžuješ si na nebe,
na tu jeho krásu a čistotu.
Ty poslední hříchy,jsou tu ale jen pro tebe,
máš v nich schovanou jistotu.

Karetní výzva od hluchých bohů,
zhnisaná jizva co se nehojí.
Pro pár kapek krve a bolu,
neboj i tvé srdce zapojí.

Studie o samotě,
do hlavy nasadili ti myšlenku.
Nenechej to jen na porotě,
sama odhal tu jejich tajenku.

Proč hoří srdce oprýskané láskou
a ledové ruce a tvář s karnevalovou maskou.
Proč hoří vysněný růžový sad,
tak proč,to jeho teplo nechce tě hřád.