smrt

Půlnoční hodina odbíjí,
v polospánku slyším hlas,
přijde mi,že mě zabíjí,
mám mu jít na pospas?

Mé srdce se dusí,
má duše křičí,
mé tělo se třese,
hlas slyším v tom lese.

Potůček potu teče po mém vrásčitém čele,
mráz pobíhá po mém tělě...

Každou hodinou je mi hůře....
i lépe.
Jsem jak ve zlé noční můře,
kde zubatá kosou klepe.

Už si brousí na mě kosu,
mě začíná téct krev z nosu,
tělo se mi nehýbe,
asi v nebi další duše přibyde.