To nepřekonáš

Slyšíš v hlavě ty hlasy pochybovačné?
Šeptají Ti pravdu krutou a zlou?
Ne, nevěř! To jen věty pomlouvačné
chtějí srazit důvěryhodnost mou.

Mluvená slůvka zdají se být sladká,
přesto hořkostí se zalykáš – zbytečně.
Vždyť je to lež, její noha je krátká.
Otevři už oči a věř mi – no, konečně.

Závidí, proto chtějí zasadit ránu hlubokou,
touží protnout orgán nejdůležitější.
Probuď tu svoji náladu veselou, divokou.
Já jsem tu ten, kdo Tě teď konejší.