VES

VES
Pokojně ,šťastně se v té vsi žilo
Jednoho dne však jinak vše bylo
Zmizení Franty tak beze stopy
Vzbudilo bázeň i dívek s copy

Když další týden zmizel i Bedřich
Řekli si co as udělal za hřích
Byl dobrý člověk, všichni se diví
A každý doufá, že je snad živý

Však další pátek zmizela žena
Její muž, mlynář, vzal cep ze sena
Do světa teď ho čekala cesta
Poprvé vyjde ze vsi do města

Však polní cestou přicházel Franta
Jeho tvář byla bledá jak stěna
Mlynář se zeptal co se ti stalo
Však Franta řekl slov velmi málo

V tu chvíli zběhla se už ves celá
Každý se diví, co on tam dělá
Ptali se kdes byl Františku milý?
Viděl jsem dceru a taky syny.

Byli tam vnuci před sebou svíce
A všichni měli pobledlé líce
Ty přece si prost veškerých dětí
Měl jsi dvě družky a teď máš třetí

Já dětí nejsem prost zřejmě zcela
Řekli mi slova, jenž mně utkvěla
Řekli mi slova, která mě drtí
Dědečku, jak se žije po smrti?

A kde je Bedřich a kde mám ženu?
Zeptal se mlynář, u pusy pěnu
To jejich děti je zavolali
Do světa živých aby se ptali

Postupně neslo se celým davem
že jejich duše jsou už za splavem
Že všichni v hrobech už dávno leží
Žít šťastně ve vsi půjde dál stěží.