Temnota

Jak v skrytu duše potemnělo,
co kdysi hezké, teplé bylo.
Jen temné oči, temný stín,
temné je srdce, i tvůj klín.

Puklé srdce zadunělo,
nicota zle hubí zář,
a i v tvém zraku potemnělo,
co dříve mělo hezkou tvář.

Jak tvé rty i ústa bledá,
je temný den, co sílu nemá.
Ten polibek, už nikdo nedá,
už jenom zní slova běda.

To co už bylo, nyní není,
čas jenom stírá zaschlý pel.
Ty odcházíš v zapomnění,
a já taky abych už šel.