Déšť se sněhem

nebojím se
okřídlených slov
ani stromů
které pokáceli na nábřeží

jen mi na mostě přimrzají kroky
a řeka se tváří
jak dáma v paruce

znám ji ze starých filmů
(byly němé)
s vážným pánem
vedla se po korzu

šeptal jí tajemství
že
- přístav vlastně nikdy nebyl klidným místem -
a ona se smála

to bylo ještě předtím
než začalo sněžit