Až se rozsvítí

Slabost...

Může
a u mne jest rovnítkem zbabělosti
Já.

Sýpka se plní
až se přeplní
což i blb pochopí.

Jako ropucha slánkou nafouknutá
po hladině vypuštěná
někomu k smíchu
jinému k pláči
nezúčastněnec přihlížející
ve skrytu stromoví.

V lavici první
snaživec snaživý
nepochopený
tak hodný
svědomitý
ve své ulitě
zbabělec
nerozhodný
na paškál v první lavici
usmrkanec přerostlý.

V poslední řadě sedával jsem
a strašně otravoval kluky...

Žádný den prý není poslední...

A tak čekám
kdy objeví se zase ten první
políček
přímo mezi oči.

Až se
rozsvítí...






...až se rozsvítí...