Zakázaná láska

Jak nádherně se na svět dívá,
s milovanými po boku,
jak rychle se však stmívá,
po zahození brýlí jež lahodily našemu oku.

Kdo dal nám právo milovat,
zakázanou lásku,
kdo dal cizím právo rozhodovat,
s kým a proč chci prožít tu slečnu krásku.
Mám snad bojovat,
rvát se s vámi,
vždyť chci jen milovat,
ne dělat problémy.

Slyšíte mě,
vy, které nenávidím.
Vidíte mě,
vy, kterým nezávidím.
Vaše zlost a nenávist,
pomohli mi k odhodlání,
váš hněv a závist,
ať hledí na nás zamilovaný.

Vše co jste mi přáli,
proti vám se obrátilo,
vy jste proti mě nevyhráli,
děkuji, mé přání se vyplnilo.
Čekání na zakázanou lásku, pro kterou bych umřela,
nevědomky předali jste mi jí na pozlaceném tácku.

Za to kým jsem se stala,
vděčím vám...
... vám které nanávidím,
na které bych sama ďábla poslala...
Jste má noční můra
avšak bez vás... bych šťastná nebyla.