Poslední vločka

Jsem poražený pes hozený do škarpy
Protržená slezina, přeražené tlapy
Stmívá se, padá sníh
Do otevřených ran, pálí v nich

Cítím bolest a chladnou zem
Krev s vnitřnostmi leze ven
Kňučím nocí, nikdo nikde jen já
Ke všemu sníh padá

Poslední vločka na mé řase
Poslední vločka plní přání
Uzavřen smrtí, životem, v čase
Nespatřím již světlo ranní

Už není zima, nesouží mě chlad
Poslední krystal na mne spad
Všechno jako by se odráželo v ráně
A já se vracím zpět, jsem stěně

Všechno jako by dostávalo smysl
Jeden život se rodí, druhý zhasl
Cítím jak se někde rodí nový pes
Za toho který život nehodně nes

Poslední vločka na mém víčku
Poslední vločka plní přání
Opuštěn, sám chcípám při měsíčku
Až do doby kdy odkryje mne jarní tání