Pohadkář

Na koní cválá hrda bytost,
Kabát má stříbrem ozdoben.
Husarský kroj, plášť černý samet,
Co v noci schová celou zem.
Dává na koně lidi z města
Ten podivný života kat
A až Ti zkontroluje knihu,
Ta nedokáže oklamat.
Za pohádkářem sedí v zadu
Ti, co už s koně neslezou
Třesou se křečovitě strachy,
Poslouchajíc pohádku zlou.
Na svědomí jim špatná kniha
Zůstala jak děsivý rest
A není katem, není soudcem
Ta kniha, co tu po nich jest.
Ve předu naslouchají sladce
Té nejkrásnější pohádce
A skáčou spolu s pohádkářem
Po městě dále křížem krážem.
Moc pěkná byla jejích kniha.
Vyhnout se špatnostem je tíha.
Proč nyní uznat nedokážem
Smrt nejlepším pohádkářem?