Malá princezna a její kouzelný pokoj

V pokoji malé princezny
s velkou citlivou dušičkou
rostly stromy,
jejichž větve se ztrácely
v dimenzích
s jinými výškovými poměry
. . .
rostly na nich rajské plody
obtočené hady pokušiteli,
místo koberce
chodila po hebkém mechu,
palečky u nohou se smály
v lechtivé hře pětice prstů
. . .
měla velký pokoj,
ve skříni schovávala
kostlivce a bubáky,
kteří ji ochraňovali,
za zrcadlem
se chodila koupat
do vyhřívaného
přírodního pramene,
na který dopadaly
sluneční paprsky,
když se do něj ponořila
a nikdy nebyla mokrá,
i kdyby si to přál
někdo jiný
. . .
jenom malá princezna
mohla projít tímto kouzelným
zrcadlem, stejně velkým
jako byla ona,
ve svém kouzelném pokoji,
nepořezala si přitom
jediné místečko na těle
. .
milovala své medvídky,
kteří ji před spaním
brumlali o dlouhém
zimním spánku
. . .
a ráda si nechala
zdát pohádky,
ve kterých
sama byla hrdinkou
i když jenom
po omezený čas
. .
čas v kouzelném pokoji
plynul úplně jinak
než čas, jak ho známe my
.
protože den
byl jednou
pohádkovou hodinou
.
a pohádková hodina
byla zpravidla
podle pohádkových předpisů
dlouhá do doby,
než princezna usnula
.
a někdy medvídky
vyprávění zmohlo natolik,
že už si zvykali k ní uléhat
v nočních pyžamech,
které jim upletla,
když se čas táhl
jako žíznivý otrok
ve vyprahlé poušti...