Nic

Nějak mi ten život nevychází
Šašek se do mých očí směje
Paní Bolest mě stále doprovází,
ať se cokoli děje

Nějak se mi ten život bortí
Kotel v pekle už se pro mě vaří
Má zmatená duše strachem se hroutí
Takhle chutnat by mělo stáří

Láska je stereotyp ničící štěstí
Zlý sen se do každé noci vkrádá
Není nikdo, kdo by držel pěsti
Nikdo a nic, co bych měla ráda

Prázdnota chladí rozpálené líce
Bolesti v zádech, únava
Přátel, těch kdysi bývalo na tisíce
Dnes sotva někoho potkávám

Nějak mi ten život nevychází
A to mám jen jeden na vyzkoušení
V mé prázdnotě stále mi něco schází
Schází mi naplnění

Nějak se mi ten život bortí
Bortí se den za dnem čím dál víc
Najednou nemám nic
A nechci nic
Člověk vlastně nikdy nic nemá
Ani ten život není náš
Je jedno, co řekneš
Co uděláš
Všechno to dříve či později zmizí
Vypůjčené se musí vrátit
A ani tebe vlastně nemůžu mít,
a tak tě ani nikdy nemůžu ztratit...