Vrak kdysi překrásné lodi
leží v mých útrobách
jako nešťastná dívka
na dně propasti
Je pokryt závojem času
& oblečen do hávu zapomnění
Slouží jako skrýš
bezmocným rybkám
Kapitánova kostra
i po sta letech
hrdě objímá
hlavní stěžeň
Stejně tak kormidelníkova
statečně svírá kormidlo
a vede loď na pouť poslední
pouť na onen svět