Pomoc

Přemýšlel jsi někdy
kam se poděla
tvoje já
odložená
některá
ještě v obalu
nepoužitá
čekající

Druhoruká
vypujčená
modní novinky
nesedící
sezónní zboží

Líbivá
ale bez odvahy
navždycky na dně
skříně
navlékaná v soukromí
samoty

Každý máme
své přeplněné šatníky
lidé jsou různí
černí depešáci svého mládí
rozplývají s nad ulepenou vatou
let osmdesátých
a potají
vycpávají si ramena

Přemýšlel jsi někdy
z kolika
jsi už jen vyrostl

potkávám spousty lidí
denně
všechny blázny
ale každého jinak

zatím ještě nevidím
kam všichni jdeme
ale dát se poddat
je příliš brzo

Všichni se mění
mizí
a přicházejí
občas
podívat se na mě
"jak se máš"
smějí se mi
do očí
když se nesměju
Ztracení

Přátelé na celý život
Lidé, co mě milovali
zapomenutí
Lidé, co jsem milovala
pryč daleko
Jednoduší lidé
ze kterých jsem vyrostla
Složití lidé
kterým nerozumím
A nemají čas na vysvětlování
Hodinové záležitosti
Lidé úmyslně odstřižení
nechápající

Připoměň mi
až tě potkám
zeptat se
"jak je"
a usmát se
Vzít zodpovědnost
za sebe
na sebe
je to nejtěžší
co jsem se naučila

Ale občas
i když
vím
že něco už ve mě nic nezmění
Nikdo
že už je
moc pozdě
ale pořád ještě neumím
unést
být jen svoje chyba