Rozkaz z nebe

Padá hvězda, něco si přej,
dnes padá pro nás, pro ten náš sen.
Hezky se přitul, usměj se, hřej,
mé tělo mrtvé již, naposled vyšel jsem ven.

Noc nás dnes chrání, přívětivě svírá,
však den již vyhlíží, čeká na rána,
která nás roztrhne, srdce mé zmírá,
proto dnes poslouchej hudbu, jenž pro nás je hrána.

Padá hvězda, něco si přej,
dnes padá pro nás, pro ten náš sen.
Obraz můj v jednu tmavou duhu slej,
než přijde slunce, ten odporný křen.

Ráno já nebudu hledět na krásné tvé tělo,
budu se řadit do zástupu mrtvol.
Srdce mé nebude milovat to co vždy chtělo,
jen za svou Zemi budu já zpívat krvavý hlahol.

Padá hvězda, něco si přej,
dnes padá pro nás, pro ten náš sen.
Na chvíli se svému úsměvu oddej,
dokud ho nevidíš, dokud tu není den.

Naposled políbím já tvoje krásné
rty a moct budeš slzu mou zahlédnout.
Nádherné řetězy zpřetrhnem a život zhasne.
K pasu šavličku a uniformu navléknout.

Padá hvězda, něco si přej,
dnes padá pro nás, pro ten náš sen.
Až spadne rozluč se, pak poslední vzpomínky smej,
a já odejdu, k jiným na jinou zem.

Sbohem má princezno, huláni odchází.
V zákopech budu já smuteční písně psát,
budu je schovávat špinavé od sazí.
Nechej si ukolébavky od jiného prosím hrát.