OKOVY

OKO-VY velkého bratra,
tot smrt malé sestry,
vy jako oko a pravda,
život je tolik pestrý.

Až jednou nebude zbytí,
přišpendlím se k té skále,
kde na čelo člověku svítí
sám Bůh, než člověk zvadne.

Vadní jsme a vadní budem,
to přece nevadí.
Poměř to trianglem, kruhem,
k zášti to NESVÁ-DÍ.

(jsem z toho trošku nesvá, dík)

Vy, my a oni, kdo jsem já?
Nekladte hloupé otázky!
Krajina nader malebná,
člověk je zvíře bez lásky.

(A s láskou mnohdy stvůra)