Noční přemítání

Co psát, když není o čem.
Život nějak zasek se,vidím vše znovu po sté.
Dělám stále stejné chyby, nepoučím se
a vše hned znovu slíbím.

Stejné chyby a stejné pády.
To má bejt sranda, takové životní držkopády?

Přestávám vnímat hodiny.
Dny slévají se mi na týdny.
Měsíce zas v roky.
Asi to nikdy nepochopím.

Nepamatuju si jména,
zato znám všechny tváře.
Vím kdy přijde změna
a že neměl bych na koně sázet.

Ale naco jsou mi tváře
když nevím kam je zařadit.
A stejně tak se nepoučím
zas půjdu na koně si zas vsadit.

Jsem divnej tak proto dělám divný věci.
Chodím tam kde nikdo nechodí.
Mám rád lidi kolem sebe
přesto jsem sám, to nikdo nevidí.