Létání

Nesmírně kouzelné je létání,
ve výškách nad světem kroužit,
nést se s větrem tam kam uhání,
po tom jsme nuceni jen toužit.
K létání stvořeni, k zemi spoutaní,
pro samou touhu nám zbylo jen zoufání.
Zatímco ptáci však k nebi odletí,
my zůstanem na zemi, neb jsme prokletí.

V obrovských továrnách perutě z oceli,
jsme si pak na protest všem bohům stavěli,
do nebes odvážně jsme se vznesli,
v pravdě jsme ale hluboko klesli,
neboť jsme místo radosti z letu,
vyplenili svá vlastní sídla,
neb ukázat jsme chtěli světu,
jakou moc dala nám nová křídla.

Ukázalo se, že jenom koření
létání pro nás tehdy bylo,
není to pro co jsme byli stvořeni,
pohroma vše co po nás kdy zbylo.
Stvořeni pro válku, děsiví rádoby,
navenek bozi, uvnitř prázdné nádoby,
marně se vrháme do smrti objetí,
létání pro nás bylo jen prokletí.