reality

kouř stoupá vzhůru.. v tohmle pokoji kde vznáší se smutek...otevřu okno..koukám ven na ten šedivý svět... všichni zdají se být šťastný... možná mi sem vletí troška radosti...dnes je velká událost...... novej, rok novej život..... akorát já tu furt sedim a nic se nemění..a už nevim kdo sem... tak se ztrácim v týhle mlze...... která mě pohltila..a jsem zmatený.. kde je všechno to štěstí o kterym mi ostatní vyprávěli?

tak mi do pokoje vletí modrá labuť a zpívá... máš ho přesně před sebou..přímo na dosah..... ale stejně na něj nedosáhneš

a když už ho konečně chytneš..... bude se ti zdát že ho držíš pevně.. nemůže se nic stát.. chvíli tvojí duší zachvěje naděje av šechno se zdá strašně fajn..... za tu chvíli ti vyklouzne a ty seš zas zpátky v tom nekočnym labyrintu.. a pořád dokola..... tak jenom říkáš si kdyuž to skončí?