Propast

PROPAST

Stačilo by pouze pár kroků
a již by nebylo trápení, bolestí ani dalších roků.

Skočit a propadnout se, nechat se pohltit,
touha to vše takto završit.

Příjde ještě něco hezké?
Nebo bude vše pořád tak těžké?

Neznáme svůj osud, nevíme co nás čeká,
můžeme skočit do propasti nebo odjet třeba na kraj světa.

Štěstí toť tak zvláštní pojem,
svět plný pokrytců – dnešní doby dojem.

Toužíme cítit štěstí, mít pro co žít,
mnohdy však jen přežíváme a nechceme tu být.

Odvaha a síla
a mnohdy ona chybějící víra.

Když přestaneme věřit, jako bysme zemřeli,
snad ještě někde hluboko v sobě naleznu v ty lepší časy naději.