nesmělé jitro

Nesmělé jitro do tváří nám dýchlo
snem volných lesů, luk a dálných hor.
Vše divnou vírou v duši naší ztichlo, i bolest krvavá i těžký vzdor.

Radostně klidni brouzdáme se se bosi
...chladící travou, lesní přes pažit.
Osení stříbří slzy ranní rosy.
Snad plakali jsme, - ale teď chceme žít!

Tam v mlhách krvavých den slunce tuší.
Vy myslíte si, že nezasvitne sem?
Ach, věřte jen, a věřte celou duší-
a vírou svou i slunce unesem.