Pohovka

POHOVKA

Diví se zrak, panenka i rohovka
když vidí na ceduli psáno:
5 km je vzdálena >>POHOVKA<<,
tam ti bude spočinutí přáno.

Nezvyšuj hlas, vždyť nemáš namále,
rozcestník nelže, radu dobrou dává,
hezky jsi tai-či cvičil na skále,
pohovka volá, pohovka ti mává.

Představu odpočinku zapudíš teď stěží,
tělo své vidíš líně spočinout,
krok prodloužíš, tvé nohy málem běží,
už bys rád našel příhodný ten kout.

Jen abys zklamán nebyl,
až dojdeš k tomu cíli,
unaven, zpocen, celý udýchán.

Císař pán byl to,
pocestný můj milý,
kdo pohovkou byl takto uvítán!

A jestli na hlavě koruna nesedí ti právě
a v ruce žezlo, zkrátka majestát,
ustel si radši při té cestě v trávě,
toť pro chudáka - je tak akorát…

Tam odpočineš velmi přiměřeně;
ne mnoho a ne málo, právě dost,
budeš-li dýchat jaksepatří jemně,
postavíš třeba k meditaci most.

A to je přece víc než dost!


Červen 2005