Kde je ta naděje???

Co jsem ti zas udělala?
Venku jsem se netoulala,
ani jsem moc nebrčela,
ani jsem už nekřičela.
Pořád dělám něco špatně!

A život utíká tak závratně,
tak moc rychle a nestíhám,
i když rychle pospíchám,
tak rychle běžím za ním.
I když ho nestíhám, to vím…

Co se to se mnou děje?
Vždyť mi mizí všechna naděje!
Deprese mě sžírá,
a zoufalství svírá!
Chci trochu prostoru,

ne jít do křtánu netvoru,
co mě tak užírá a ničí!
Co ze tmy na mě křičí!
Nejsem nemožná a pitomá,
nebo si toho nejsem vědoma?

Copak bych tak dlouho žila?
Kdyby naděje nebyla.
Ale kde je vůbec?
To jsem snad úplný tupec!

Nikde ji nevidím,
ale až ji najdu,
nejspíš se podivím…
Nebo dřív pojdu…

No co, věřím,
že naděje existuje!
A někdy to prověřím…
A zjistím,
jak postupuje…