Na konci

prsty
se přehrabuješ
v dávných vzpomínkách
a zasouváš
myšlenky
jenž v bolavém
zakoutí stále leží
hraješ si s časem
a slova mi vkládáš
mezi rty
když ve svých hrách
se mírnějšími zdáme
když čas běží
nemilosrdně
a Ty nemáš
žádné slitování
...
na konci
stejně padneme
na kolena
a budeme prosit
o smilování
...