V houpacím křesle

V houpacím křesle sedím a houpu se
Předemnou zrcadlo - v něm divný muž
Houpe se jako já - vypadá taky tak -
v dlani však svírá nabroušený nůž

Udiven povstal jsem ze svého křesla -
ten mamlas v zrcadle zůstal však sedět!
Pomalým krokem blížím se k zrcadlu -
"Snad nechceš tím nožem přes žíly přejet!"

S výrazem blázna a šílence
rozťal si zápěstí dosova ve dví -
ale co děje se? Nejsem už doma!
Houpu se před domem na jedné větvi...