Dědovi

Dědo

podědil jsem po Tobě
oči a barvu vlasů
a víru
že žádný švindl
neujde trestu
že boží mlýny někde melou
i když v boha nevěřím
a vrací mi to víru v lepší časy
když nad těmi zlými láteřím

Naučil jsi mě
a já se toho držím
že měl bych vždycky rovně stát
nikdo neuhodit holku, slabších se zastávat
cítit hrdost, když začne naše vlajka vlát
a neposlouchat hlupáky, když začnou povídat

Vděčím Ti za zjištění
že ne všechny pády bolí stejně
tak jak z kola rozbitá kolena
a až na poslední pokus někdy přijde
tvrdě vydřená odměna

Potkal jsi jednu ženu
a bylo z toho dlouhých padesát let
dvě děti, pár zažloutlých fotek
a vždycky o čem vyprávět
riskoval jsi život za svojí vlast
a nečekal žádnou odměnu
jenže stvůra vystřídala stvůru
a ty jsi musel na směnu
odevzdat jiným mocipánům uniformu
a drželi Tě u ledu
a přesto nezlomili

Odešel jsi nějak náhle
a nestihl se rozloučit
a já jen doufám, že snad jednou
budu se moct otočit
a říct, že kousek Tebě přežil ve mě
že kráčel jsem v Tvých šlápějích
a že celý život tak jako Ty
neslevil jsem ze svých idejí