Ještě jednou...

Ještě jednou...

Anotace: Občas se musí vypnout rozum a udělat něco, čemu se hlava brání. A pak zase rychle zapomenout...

Noc krátit milováním,
den topit v lhostejnosti.
Co dělat? Běžet za ním?
Jak málo důstojnosti.
Radši se v koutě svíjet
a prosit o něžnosti.
Stokrát se těsně míjet.
Na důkaz konečnosti.

Jsme corpus delicti.
Směl jsi a já jsem chtěla.
Tak dej mi svoje rty.
Ať duším vládnou těla.
Autor Descardea, 04.01.2011
Přečteno 286x
Tipy 18
Poslední tipující: Eru Alonnar, malá slečna, Flamy, labuť, Psavec, Behemot, Jana M., poustevník Jirka, jethullfan, Gabrielle, ...
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

ST -ale nebylo to původně delší?

10.01.2011 22:16:00 | Eru Alonnar

líbí

krásně napsané ST!

05.01.2011 16:00:00 | xoxoxo

líbí

Nádherná a jedinečná báseň...tedy alespoň pro mě...moc pěkné!

04.01.2011 22:38:00 | Behemot

líbí

Jak výstižně popsána složitost a nejednoznačnost života ...

04.01.2011 22:06:00 | Jana M.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel