to pod kůží nás nikdy neopustí

Anotace: věnovaná.. dvakrát

Sbírka: měděný rok.. rok po nekonci

.

křik husí
zjara i k podzimu
nedovolí ať zapomenem

slunce v zlatě nad polem
i nad postříbřenou plání
probouzí dřímající
toulavý trn v patě

touhy rostou po skalách

skryté prastaré kódy
se rozeznívají tou nejjemnější strunou
a najednou burácí víc
než vzteklé vody ve svých pádech

jsou pouta
není strach

jen nádech
podepřený svící
a další jméno vrostlé do kamene

.

Autor hanele m., 07.01.2011

Přečteno 510x

Tipy 56

Poslední tipující: Oslice, Sleepwalker, Žqáry, Divoženka1, jvacl, WhiteSkull, Actafool, Gabrielle, P.Z., Dota Slunská, ...