POSLEDNÍ NADĚJE

Rozcuchám tě větrem,
omámím tě ranní hedvábnou mlhou.
Raním tě trnitým květem,
zaliji tě malířovou duhou.

Napnu tě jako strunu,
naladím ti hlas zpěvem ptáků.
Přehodím přes tebe písečnou dunu,
pošlu tě jako psaníčko na provázku draků.

Obejmu tě světem,
vstřelím ti do srdce Amorův šíp.
Ukážu tě všem hladovím dětem,
aby hlava nebolela a měla klid.

Jsi naděje,
co vždy umírá až poslední,
Jsi naděje,
co řekne vstaň,ať nejsi poslední.

Jsi naděje,
co vždy umírá až poslední.
Jsi naděje,
tak se dívej,pořádně se kolem do kola rozhlédni!!!