O lidech, kteří pijí.

Jsem hrozný srab,
co se hned rozbrečí,
když dospělý chlap,
řve sestře do očí.

Slzy se neskrytě kutálejí,
ponížení a mocný strach,
však nejsem jediná, co se bojí,
když opilí upadne v krach.

Sestra je statečná,
chci být jako ona,
však její povaha válečná,
to je teď špatná clona.

Hlava mi třeští a nepřestává slzy kanout,
stojím tam zbytečná, neschopna se pohnout,
proč prostě nehnu se, nepomůžu sestře v nouzi?
však ona jediná, jemu se dneska vzpouzí.

Konečně chytám své nabité zábrany,
odhazuji je, vstávám,
jsem těsně u hrany.


Jsem rozhodnutá,
jestli si něco zkusí,
budu já slečna napadnutá,
pro dnešek se mi hnusí.