Samota

Při soumraku v onen den,
Zdál se mi depresivní sen,
Samota mě v něm ubíjí,
Žádní lidé zde nežijí,
Jsem tady já, sama, samotná.

Báseň v básni píši,
Musím říci, co cítím.
Jsem tu sama, jsem smutná,
Samota je mi nechutná,
Snažím se to nevnímat a samotu přežívat.

Procházím se po tom šedém světě,
Hledám známku života,
Chci to říct jen v jedné větě,
Ať zmizí ta samota!
Nechci tady být, nechci tady žít.

Nic, není tady nic,
Jen já a nic víc,
Ten pustý svět je šílený,
Je celý v mlze vložený,
Probouzím se, pomalu se probouzím.

S kartáčkem v ruce přemýšlím o snu,
Mám strach, co bude, až zas usnu?
Až zas budu spát, objevím se tam zas?
Chtěla bych objevit té země jas,
Jas smutné země, co zjevila se ve sně.