Konečná stanice

Konečná stanice
Mám každý den své stavy
Kdy není dobré být se mnou
Kdy život do opozice se staví
A můj svět je překryt tmou

Kdy sklenka za sklenkou mizí
V ústech vyprahlých, v ústech mých
Když byla ve mně láska ryzí
A já byl uchráněn od všech zlých

Na dně pravdu jsem hledal
A nenašel ji, nenašel
Co však jsem shledal
Že jsem se sem nevešel

Dívku jsem měl, co nechtěla
Nechtěla věřit mému slovu
Duši mou v půl rozťala
A já v kapkách její krve plovu

Tak smrt mě k sobě vzala
Už jenom jí patřím
Mé hříchy na váhy osudu dala
Tvou hezkou tvář více nespatřím