Cesta vlakem

Ve vlaku sedím,
z okna si hledím,
české dráhy nezklamaly,
se zpožděním jsme vyjeli.

Ve vlaku plno,
žádný klid,
mohli by občas zatopit.

Hnusně je venku,
místo sněhu břečka,
mám nedostatek spánku,
naproti mně chlap jak bečka.

V Rosicích čekáme,
snad na armádu spásy,
hurá už jedeme,
to jsou ale časy.

Přijedu domů,
hovno zas udělám,
zkouškový na krku,
snad nic nepodělám.

Venku už je tma jak v ranci,
v okně odrazy lidí,
příští stanice Medlešice,
z okna prd vidím.

Za chvíli budu doma,
no konečně,
tam na mě čeká máma,
skutečně.