Dlouhá cesta

Všechno co potřebuji
je jen trocha času,
abych naslouchala svému hlasu.

Ta bouře trvá už tak dlouho,
stýská se mi po klidu, lásce, něze
a když mi říkáš, moje touho.

Moje sny mizí
a já nestačím na všechnu tu práci,
květy mi nevoní
a neuklidní mě ani zpěvaví ptáci.

Stíny se stahují kolem
a je toho moc,
nedodá mi sílu ani bezesná noc.

Kam se mám schovat,
když času nazbyt není?
Všude jen peníze, telefon
a vaše příjmení chtějí.

Mám se smát nebo plakat,
to v tuhle chvíli jedno je,
jen, prosím, ať to brzy přestane.

Tak ráda bych zavřela oči
a byla štastná,
ale teď je jen dobrá rada platná.

Zavřu oči dokud smutek neodejde
a naděje se nevrátí,
držím svou lásku a děti za ruku,
tak mám snad jistotu,
že to nejdůležitější se mi neztratí...