Květina

Květiny pro mě, cos zahodil v trávě

já se slzami v očích sbírám tady právě.

Kytice poskládaná ze sladkých vět,

která už nespatří nikdy svět.

Růže v závoji, trním lemovaná,

ten závoj změna je, tak dlouho slibovaná.

Trní jsou lži co změnily vztah náš

lži, které tak jak já důvěrně znáš.

Sbírám ty květy s bolavým srdcem,

nevnímám ostnami zjizvené ruce.

Utrhnu novou, já ořežu ji,

na důkaz, že lásky nelituji.

Dám ti ji na usmířenou s náručí plnou krve s bodáků,

a ty lži zůstanou viset někde na háku.