ŽivOtní příběH

byl jsem malý a nevěděl nic
chtěl jsem ze života stale víc
ale to co jsem zažil nepřeji
i tomu nejhoršímu nepříteli

moje máma a táta mě milovali
a stejně mě na kolena dostali
tolikrát jsem změnil poslání
vždy rodiče čekalo jen zklamaní


nikdy jsem si nevybral dobře
bylo to jen moc velké moře
nikdy jsem u ničeho nevytrval
vždy jsem zkončil jak jsem vyhrál

tolik talnentu vyletělo komínem
schody padaly jak zeď mezi Berlínem
už se nikdy nedostanu nahoru
už navždy sedět budu někde v rohu

moje naděje a sny jdou dál
já bych to přece nikdy nevzdal
a tak začínám novou cestu
sedím někde na levičce v městu

přemýšlím co bude asi dál
a tak jsem na úpatí hory stál
můj další sen je vyhrát v běhu
běh ale postrádá být v lehu

po každém tréninku ležím na zemi
a v tu chvili tak blbě je mi
nevzdávám to takový už nebudu
během si já slávu konečně vybudu