Hořlavá...
Hořlavá...
Anotace: vyškrtnuto ze sbírky - Doutnající vzpmínky -
Tak moc se zase nestane
Aby se o tom dalo psát
Snad jen když živé plamínky
Probudí dávné vzpomínky
Starého pana pyromana
Jak v dětství každičkého rána
S krabičkou sirek šel si hrát
Pak nad krajem se nesla rudá záře
Rozrušením hořely mu tváře
Plamenný projev staré mýty boří
Na slunci rudé šátky hoří
Tou dobou daleko je k moři
Po kterém malé bárky plují
Však lýtka sama se již zapalují
Jiskřička lásky přeskočí
Z užaslých očí do očí
Zasažen lásky plamenem
V srdci svém touhou zmámeném
V té chvíli jsem si téměř jist
Že by se o tom dalo číst
Ve stínu poblíž minaretu
Ku svému smyslnému retu
Připevnil dobrou cigaretu
Zasněně hledíc do dálky
Zjistil že nemá zápalky…
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
:-) Připomnělo mi to Hořlavou písničku od Znouzectnosti:
"Jak se to jen mohlo stát?
Od mala jsem pyroman ... když nemůžu spát...
Tak stojí to psáno - jen slovíček pět
v dopise za oknem:
Ježíšku já bych chtěl plamenomet!"
20.01.2011 21:31:00 | teď už nikdo
Pěkně se tohle čísti dá
jen tak mně ještě napadá
že teď je trochu blíže k moři
tam v dáli západ slunce hoří
zápalek k tomu netřeba...
20.01.2011 15:24:00 | Kapka
rozbušil jsi srdce nejen moje
já ohně likviduji téměř od mala
jsem hasič plné polní, plné zbroje
proudnici jsem však v autě nechala
když sirkou neškrt, neb ji nemaje
/ toť pyroman, co ať jde do háje :D /
20.01.2011 15:16:00 | šuměnka
Pan básník horce psal
do veršů oheň přivolal
a opět škrtl zápalkou
dávnou lásky vzpomínkou:-))
20.01.2011 14:41:00 | CULIKATÁ