někde u okraje...

někde u okraje
jasně nejasného nic
někde kde byste čekali víc
kde vzduch proudí proti všem
známým případům pohybu
různých variant vzduchu
a přitom v dluhu nevidíte chybu
jak jinak žít?

jen to mrazení
že znovu nevím nic
a je mi jedno kolikrát
jsem se na tomto světě probudil
jen ta hranice
vibrující hranice nejasného nic
se vzdaluje a vzdaluje
až se nachází u samého kořene
mého nosu

myslím že je to jen slza
která padá bez jakékoliv záchrany
do hlubin prostoru

možná že hudba
přeci jen
začala hrát