TAK MLADÍ

Směješ se mi
unavená do měsíce
tak nekřič
já tě slyším
bláhové stvoření něčeho
co lusknutím prstů zmizí
jako mládí
když v parku
do laviček zasnění
schovávali jsme se do stromů.

A z čistých hlav
byli svobodní
tak křehcí
tak pitomí.

Mačkali si ruce
žili v míru
debatovali o všem
ale neznali svět
tak chytří
tak mladí.

Zůstali jen stíny
a moře slz
já i ty jsme jiní
už nepotřebuji prs.