Čas

Čas
zastavil se
v kavárničce sní
srdce básníkovo
vzdaluje všednost na pár chvil
řadí krásná slova
jež pryští z duše na papír
rozechvívá směsici tónů
vnitřním zrakem objímá harfu
a sní-o svém mládí
kdy lásky byly na dosah
vnořeno do snů
brouzdá někde v kosmu
Jen svíce na stole svědkem je
že čas plyne
co bylo dřív
je dnes tak smutně jiné
I když
mladým u vedlejší svíce
stále stejně hoří líce
když slova lásky zní