Betonance

V betonovém kraji krys a odpatků,
v ráji podzemních řek,
ulice šedá se splétá do copánků
s životy nás všech.

V nežném slohu těžkého průmyslu
povlak černých kouřů nad střechy se vznesl
a v lese smutných stromů z panelu
už krása ztratila svůj smysl.

Ve špinavém pekle do kanálu házených mincí,
na zdech kreslená slova,
ve městě do betonu zalitých srdcí
sériových okovů jednotvárna.

Bludiště asfaltových chodníků a cest
beznadějně volá po kráse,
když duším umnělců, vždycky vrazí jednu pěst
a pak šeď, panel a beton zase...