Druhá šance

Stalo se, v co doufala jsem tolik nekonečných dnů,
je zde opět možnost řádná, že tě znovu obejmu.
Řekl jsi mi-,,Chci tě zpátky“, srdce se mi pohnulo,
jenže ono by už dalším podváděním zhynulo…
Láska má být radostí, láska má být štěstím,
tak proč, když ji prožívám, právě pro ni teskním?

Kdo ví, co teď v srdci nosím-lásku, pomstu, závist?
Já jen doufám, že to není už jenom nenávist.
Sama v sobě nevyznám se, cítím se tak ztracená,
bývala jsem bezstarostná, kdy přišla ta proměna?
Cítím se tak nevyspalá, přemýšlím již třetí noc,
neumím si odpovědět, i když mi zde scházíš moc.

Říkají mi-kašli na něj, nestojí ti za snahu,
ale já na naši lásku zapomenout nemohu.
Přesto si teď nejsem jistá, zda ti další šanci dát,
nechci svého rozhodnutí znovu hořce litovat.

Nechci být tou, která naší lásce v štěstí brání,
ale jak mám snášet to tvé věčné pohrdání?
Strašně moc mi chybíš, broučku, o tomto lhát neumím,
ale přesto nevím, jestli ti vše někdy odpustím.

Soudíš, že jsem opět šťastná jen proto, že nepláči,
jedno ale věř mi,lásko-říci promiň nestačí…