Snad jen sen

Zdálo se mi o světě,
kde nebyly barvy.
Kde myšlenky jsou zastřeté
a lidé žerou larvy.
V tom světě vládla nicota
a nevědomá hloupost.

Ten svět byl míň než prostota,
vždyť nebyla zde skoupost.
Tráva, moře, obloha -
všechno stejné bylo.
Nechápu, jak možné je -
že něco tady žilo.
Žádný kvítek barevný,
žádný motýl zlatý.
Šedá chladná nicota -
život v ní jen matný.

Probudit se úděsem,
však neotvírat oči.
Čekat až dech je utišen
a pomodlit se radši.
Vždyť zdálo se mi o světě,
kde dech se zastavil.
kde světlo je jen pouhý stín
a den se unavil...