Titulek

Co ví símě o noci lásky nenarozené,
že vůkol brahmy voní hezky co ruka dmýchá peřinami
do zvonků svatorozepři, co voní. Proč voní....
do zvonků mýchá si
voní co umí ... hrát si .. .
se sklenky dobré vody ....
na rytíře co kope studny
studny vyhaslé sopky

do uzlíku svážu jí
jí kalibru nejvyyšší
vzácnou stoku prozřevší,
nad luhy a háje domovvšívrškunejbáječnější
z jara porostou i kořínky,
ty vzácné štěněcí paprsky ráje,
vklouže se do studánky nejbáječnější,
pod povrchem slůně vodou rozkrájí své dny
na malé kousky plejády zvon co zvou do návsyvší,
kde keře píchaj štěstím do srdce
co se nestydí za medy
co trůní trůnem nejvyšším květy.
Z mála porostou i stonky
ty nejbáječnější domněnky o snopce na nebi,
jak potok hladový
do krámu nevkročí,
své dny má sečtený.

Maria zazvoň zvonem, co zvony zvoní [zvony zvoní], voní, i voní. Vonn__y