Teť nebo tam
když chuť do života je
pak krůpěje strachu
nepokryjou nás zcela
úměv je ozdobou našeho těla.
18.02.2011 07:01:00 | Danger
Věřím, že i motýlem byls kdysi,
vždyť verše Tvoje něhou duše křísí :-))
ST!
10.02.2011 07:29:00 | jita.1965
Jsi vždy tím
čím býti chceš
nasloucháš labutím
lesům kde voní vřes
život vrýváš do stromů
slova v nich rozhoupe čas
jsi řadou vzrostlých topolů
člověkem co vnímá vše kolem nás...
:-)
:-)
07.02.2011 14:49:00 | Sisinka
Je jedno čím jsi byl
to nespojuje nás
však nyní
potkáváme se
a to je příjemné
na Literu
v básničkách.
06.02.2011 20:22:00 | s.e.n
Moc hezké, jsi skvělý básník a jistě dobrý, srdeční človíček:o) ST!***
06.02.2011 20:19:00 | NikitaNikaT.
Čtu znova a znova a přemýšlím, jak to děláš. Vypadá to tak snadně, písmenka používáš stejný jako já, dokonce občas i stejná slova, děláš řádky a odstavce, čárky a tečky. Ty zplodíš skvost, já šunt. A oba jsme básníci. Jeden dobrý, druhému se smějí. Hádej, kdo je kdo? :o))
03.02.2011 21:54:00 | Zasr. romantik
Já poznala tě tam v hlubokém lese,
když u ohně jsme kdysi křepčily
a tys byl hejkal ozdobený vřesem
a dvě baby jsi překřtil na víly...
Já poznala tě ve verších a rýmech,
když do tance a rytmu vložils krok,
stal se z nás kolega a kolegyně,
tam, v hloubce lesů a básnických slok...
:o)
03.02.2011 16:16:00 | Cecilka
Svatá pravda, svatá pravda, ani to není úplně vyloučený.
03.02.2011 11:14:00 | Jeněcovevzduchukrásného
já nebyla snad ničím!
a proto naivní jsem / a vím, co tohle znamená
a proto říkám
že tam, kde pochybnosti klíčí
je popraskaná zem / a srdce / nejen motýlí / jsou zrazena
ač stopa daktylu je sytá!
02.02.2011 08:58:00 | šuměnka
Jen v hlavě zanech svět,
co dávno minulý!
Proč na něm i dnes lpět?
Jak by dni plynuly?
V novém si hledej květ!
V tom světě současném
zdatným jsi chasníkem,
motýlem-lamačem,
též srdce davačem,
hlavně však básníkem...!
01.02.2011 22:47:00 | Špáďa
vším čím chceš, můžeš být
motýlí křídla polapit
do krasohledu svého snění
podlehnout letu pokušení
ST!
01.02.2011 21:38:00 | hašlerka
Když spatřili jsme světlo světa,
nezbyla v nás z minula žádná věta,
co jsme, to víme, co budeme to nevíme,
v básních a ve snech si vysníme
ST
01.02.2011 21:34:00 | Kars