Soledad

Znáte ten smutek,
co opravdu bolí?
Co cítíte v břiše a v hrudi
a v konečcích prstů,
až si pro sebe (tajně) říkáte,
Co jen to za bolest může být, že je tak pravá?
A chcete jen spát.

To jste mě asi potkali v polích
nebo v průjezdu vlhkého šedého města
nebo za pěšinou v parku
a nenáviděli jste mě úplně snadno
snad proto, že člověk může být tak beze smyslu.

Plížím se světem lidí,
divná vůně letního podvečera a podzimních polí.