Mrazivo
Mrazivo
Anotace: Q,*,Q
Tvůj hlas se za mnou v hrůze zvedá,
obvinění a vymyšlené poklesky,
v Tvých očích vidím rudé záblesky…
Nechci se bránit, nemám pocit viny,
Ty tvoje řeči – slova plná špíny
lepí se jako slizká, hořká hmota,
zas další zásek, rovnou do života…
Marně se trápím, co tím sleduješ,
pravda je jedna, podsouváš mi lež,
plaveme v moři plném leknínů,
proč musíš čeřit klidnou hladinu?
Nechápeš trochu, jak Tvá slova bolí?
duše se krčí, zatvrdne a drolí,
drobečky sklížím opět dohromady,
jak dlouho ještě vydržím ty pády?
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
vydž! Každý padá proto, aby se zase zvedl. Jen některým to jde pomaleji a některým rychleji. někteří se zas potřebují o něco/nekoho opřít. Bude líp ;))
12.02.2011 12:39:00 | dream in emptiness
Slova skutečně někdy moc bolí a jsou lidé, kteří si jsou teho moc dobře vědomní a ublížuji cíleně... ST!*** za obsah, který mi kohosi, teď už zde na Liter.cz připomněl a jedného dne bude tento člověk odhalen, neb si myslím, že intrik, podlích slov a útoků bylo dost!
07.02.2011 06:25:00 | NikitaNikaT.
Taková bolest a pomluvy,když se zabodnou,je jako štípnutí vosou. Píchne nás, zabolí to a nikdy si nemůžeme být jisti, jaké budou následky...
Možná to chce do postele a vypotit...
Snad zítřky se v dobro obrátí,bojuj.
05.02.2011 21:39:00 | Danger
Labutěnka to napsala hezky...jsme silné holky!
Vždycinky musí být líp!
Hodně štěstí!
05.02.2011 16:29:00 | Tanzania
...svádí to Tě pohladit a ukonejšit, ale Tvoje duše v mrazu nežije, u Tebe doma to voní pohodovým krbem... :-)
některé příběhy nemusí být naše
04.02.2011 17:54:00 | Lota
nechápe
a vlastně si ani nevšiml
že zraňuje
a sám se sráží do stínu!
a nikdy nepřizná svou vinu
04.02.2011 17:49:00 | Zasr. romantik
...hlavu vzhůru, děvče...je to truhlík,ale ublížit Ti jistě nechce...;-)
04.02.2011 09:39:00 | kuskus pruhovaná
Tak tohle já neznám a jsem za to ráda v mém muži mám kamaráda...a za to ho Miluji i si ho vážím,tak jako on mne,sme dva Milenci na zápraží :-)))
04.02.2011 09:25:00 | Sweet KiWi
tohle mrazivo znám na vlastní kůži
to ochlazení bez příčiny,
rampouchy do srdce, a laviny a stíny
a výroky či teze, které nitro pruží...
tu šibenici ze dřeva a gilotinu ze železa
smyčku kol krku, hřeby vprostřed ruk
a čím víc slyší se, tím více vadne luk
a čím víc tupý nůž, tím více snaha řezat...
04.02.2011 08:23:00 | šuměnka