Vzdor

Vzdor

Za pavučinou ostrých slov,
vidím jen samou špínu a starý krov,
z třpytivých paprsků slunce
mne pálí kůže,
cítím skrytou faleš,
snad za to člověk může

Pochvala od náfuky páchne
jak zkažené jídlo,
vztek ve mě vře a bublá
jak vřídlo

Člověk, který lže do očí,
ať táhne k čertu,
nestojím o falešné uznání
se stopami žertu

Nesnáším sobce,
kteří myslí jen na sebe,
jakoby druzí měli mor,
mám velký vztek
a cloumá se mnou vzdor