Magnetické vlny

Prosil Karel příslušníky,
by zkrotili usedlíky,
neboť skrze svoje stěny,
pouští do něj silné vlny.

Život se mu roky hroutí,
jak s ním vlny denně kroutí,
způsobují agónii,
pouze trýzní, nezabijí.

Jak stroj ale odhaliti,
když se ho jal vylepšiti,
jeden z těchto uličníků,
detektorem úředníků.

Poté líčí jak to řeší,
by se vyhnul silné křeči,
by odstínil vlny zloby,
ponořil se do výroby.

měří, čářá, lepí, stříhá,
na tu správnou chvilku číhá,
v každém meziintervalu,
balí se do alobalu.

Každý záhyb svojí kůže,
matlá lepem, jak jen může,
přikládá pak lesklé plátky,
jednou tam a poté zpátky.

Když se cítí odstíněný,
když je řádně pojištěný,
k bezpečí mu jedno brání,
a to nutný otvor k sání.

Slepě sáhne, vezme sirku,
u úst píchá malou dirku.
Tím je celá práce v chuji,
vlny dirkou prosakují.