Strana bohatých a chudých

Nekonečnost myšlenek
posypaných prachem euforie
je hlubokou studnicí
beze dna, ve věčném klesání,
lidé nemají alergické reakce,
vnímají ho opravdu rádi,
a euforický prach se nerozpouští...
. . . . . .
Přičichnout k penězům
nedělá z lidí špatné,
jenom se jim trochu
posune žebříček hodnot,
i když to samozřejmě
neplatí u všech...
. . . . .
Někdo má peněz dost,
že by nimi mohl dláždit
i chodníky, už se prostě narodil
se zlatou lžící v kolébce,
aniž o tom jeho malý mozeček ví,
aniž by znal pravou hodnotu měny...
. . . .
Někdo naopak schraňuje
každou korunu,
peníze jsou mu vzácné,
a čím větší bída, tím více dětí...
. . .
Uživit rodinu u té druhé
jmenované skupiny bývá těžké,
člověk si prostě musí
počítat v kapse
každou korunu,
a musí přemýšlet
co si může dovolit...
. .
Vždycky to tak bude,
vždycky tu byla strana
bohatých a chudých.
.
A pokaždé se to dotýká
našich peněženek,
radostí, smutků,
a hlavně osudů lidí...

...a osud každého je vepsán ve hvězdách...